Pocta mému otci

Můj tati, kterého tak moc miluji, smrt rozhodla, že nadešel tvůj čas a žádný lidský jazyk není tak bohatý, aby dokázal vyjádřit všechnu bolest a smutek, které cítím.
Ale ujišťuji tě, že smrt není dost silná, aby zlomila lásku, která nás spojuje.
Abych ti vzdal hold v tento zvláštní den, navrhuji, abychom si promluvili o tom, kdo byl můj táta, jeho cestě a poutu, které nás spojuje.

Kdo byl můj táta

Jeho cesta

Začal jsi z ničeho, bez jakéhokoli diplomu. Jako by to nestačilo, byl jsi emancipovaný v 16 letech, těsně poté, co viděl svého otce umírat v nesnesitelných bolestech. Takže ponechán svému osudu se vám díky tvrdé práci a sebeobětování podařilo stát se počítačovým inženýrem, vynikajícím profesorem a akademickým rytířem palem.
Za svůj úspěch pravděpodobně vděčíte vášni pro nové technologie, neuvěřitelné úctě k vědomostem a setkání se ženou, která se stane mou matkou. S ní jste vytvořili neuvěřitelnou dvojici plnou čisté lásky, spoluúčasti a společných projektů.

Pouto, které nás spojuje

Co se týče pouta, které nás spojuje, je však natolik jedinečné, že je těžké najít ta správná slova, která by ho popsala. Takže to raději dělám prostřednictvím svých vzpomínek.

Celé dětství

Pamatuji si vodní bitky po celém bytě, kdy nám máma vyčítala, že ji máme všude.
Pamatuji si na pěnové boje ve vaně každou neděli večer.
Vzpomínám si na panenky, které jsi pro mě vyrobil s korkem šampaňského a kusem látky.
Pamatuji si automobilové závody, které jsme dělali se 2 gumami a 4 sponkami.
Pamatuji si procházky po parcích ruku v ruce.
Ale jaká to byla radost vyrůstat vedle tebe! Jaká radost!
Neměli jsme moc a přesto jsme měli všechno.

Vidím všechny ty okamžiky, které dělají z muže otce a z dítěte šťastné dítě.

Po celou dobu mého dospívání

Pamatuji si, jak jsem na tebe tiše čekal, když jsi šel dělat opravy pro svou vlastní IT společnost.
Pamatuji si večerní vyučování a víkendové zkoušky, kdy se na začátku každého sezení zeptal učitelů, jestli můžu zůstat vzadu ve třídě, a přitom jim garantoval, že nebudu dělat hluk.
Pamatuji si, když jsem ho doprovázel, abych ho jako pomocný učitel nouzově nahradil na národním ministerstvu školství.
Pamatuji si, že jsem byl po jeho boku, když se připravoval na soutěž, aby se stal učitelem techniky.
Vzpomínám si na středeční odpoledne, která jsem strávil v čítárnách CDDP a poté CRDP, když pracoval na vzdělávacích projektech akademie v Montpellier.
Pamatuji si jeho studenty, kteří mu přezdívali „Mazou“, protože ho zbožňovali.
Vzpomínám si na mladou dívku, které přejela noha před technickými místnostmi na vysoké škole Lattes a kterou běžel zachránit. Její rodiče, stejně jako ona, nevěděli, jak mu poděkovat.
Pamatuji si jeho bývalé žáky, často z těžkých tříd, na které jsme občas naráželi a kteří mu děkovali za to, že je zasvětil do vášně, která jim dá budoucnost.
Pamatuji si tohoto školáka, který si zlomil nohu těsně před organizovaným výletem do Spojených států a kterého na každé exkurzi nosil na zádech, aby si mohl naplno užít Kalifornii.

Vidím všechny ty momenty, které dělají z otce vzor a z dítěte teenagera.

Stát se mladým mužem

Rád vzpomínám na chvíle, kdy ve 4 hodiny ráno strčil hlavu do mého pokoje, protože se bál, že světlo v mé kanceláři stále svítí. Říkával mi: "Už se blíží, zítra budeš mít problém udržet krok s hodinou."
Vzpomínám si na jeho štěstí, když viděl mou známku 20/20 v mém testu z matematiky v národní soutěžní zkoušce Grandes Ecoles.
Rád vzpomínám na okamžik, kdy mě naučil, jak si uvázat můj první uzel na pohovory.
Vzpomínám si na okamžik, kdy mě jednoho večera po přijímacích zkouškách přijel vyzvednout do Nice a jel celou noc, aby mě vzal na zopakování cvičení druhý den ráno do Grenoblu.
Rád vzpomínám na okamžik, kdy mě doprovázel do letadla, které mě mělo odvézt ke studiu na Americkou univerzitu.
S láskou vzpomínám na okamžik, kdy za mnou přišel po skončení mého prvního pracovního dne v ústředí velké banky v Paříži.

Vidím všechny tyto okamžiky, které činí otce, otce hrdým na svého syna; a syna, syna svého otce.

Anděl mezi muži

Tobě bylo 58 a mně 26, když ti byla diagnostikována rakovina prostaty.
Vidím tvou tvář plnou úzkosti a nepochopení v autě na zpáteční cestě.
Znovu vidím tvou starost a tvou bolest smíšenou s tvou touhou nenechat nic najevo.
Vidím, jak se náš svět hroutí!
Vidím se v každém hotelovém pokoji, každý večer, jak křičím bolestí, dokud neztratím hlas, narážím do matrací, dokud už nemohu zvednout ruku, hledám vysvětlení, dokud neztratím rozum.
Vidím se, jak ho doprovázím ke každému specialistovi.
Vidím se, jak za tebou chodím každý den do nemocnice po tvé operaci.
Vidím, že zůstáváš hodný, dobrý a benevolentní i přes všechna ta léčení.
Miluji tě příliš na to, abych přijal situaci.
Ale proč si na něm život vybral takovou daň?
Ztratil jsem se !

Vzpomínám si na tento večer v Monaku, kde jsem už nevěděl, co mám dělat, abych ti to pomohl překonat. Vidím sám sebe, jak se dívám na tuto zhýralost bohatství a říkám si, že mám právo být natolik úspěšný, abych ho mohl zachránit! Od té doby jsem složil „monackou“ přísahu, „monacká přísaha“ je prostě přísaha, že udělám všechno, pokusím se všechno, abych ho odtamtud dostal a nikdy se nevzdal.
Také každé léto požádám tebe a mámu, abys jeli na moje narozeniny do Monaka, aniž bych ti to vysvětloval.

Vidím všechny okamžiky naděje.
Znovu prožívám všechna zklamání, jejichž intenzita s postupem času stále narůstá.

Ale proč si život vybral takovou daň na andělu?

Publikace Voir cette na Instagramu

Une publikace partagée par Natural Fitness | Móda | Cestování (@oray_life)

Nemohu zapomenout, že přes to všechno byl registrován jako dobrovolník u 3 různých spolků za účelem pomoci druhým.
Nemohu zapomenout, že i přes to všechno si zachoval příkladnou důstojnost a bojoval jako lev, aniž by se vzdal.
Nemohu zapomenout, že navzdory tomu všemu udělal všechno pro to, aby mou matku a mě zachránil.

Pamatuji si všechny ty chvíle, které ze syna dělají válečníka az otce anděla!

Věčná láska

Madam Death, říkám vám, bez ohledu na to, že jste mi vzala mého tátu, nebudete schopni zlomit lásku, která nás spojuje. A jak mi můj otec vštípil, hodlám vám odpovědět tím, že ho budu milovat ještě víc, láskou tak čistou a tak mocnou, že přesáhne smrt.
Vím tedy, že ani tam, kam jste ho vzali, nebudete schopni zabránit jeho duši, aby pocítila sílu této lásky.

Můj tati, můj anděli, miluji tě!